Všichni na to serou... i já

13. červenec 2017 | 10.01 | rubrika: Výkřiky do tmy

Vážení čtenáři (tedy za předpokladu, že mi nějací zbyli...),

ani nevím, jestli se mám za nezvykle dlouhé zpoždění omluvit. Asi by to nebylo úplně od věci, tudíž se tímto omlouvám. Ach jo. Jak začít? Je to složitější, než jsem si myslela. Ale snad to nějak vymyslím.

Nevím, jestli to je vina mého tlejícího mozku, který není schopen (je totiž z práce zcela vyklikán) vyplodit cokoliv kloudného, a nebo se mi příčí po celém dni (co dni, týdnu) civění do monitoru zapínat počítač. Věřte tomu, že opravdu nemám sílu na zapínání počítače a civění do mobilu (nutno podotknout, že nemám ani smartphone). A je to tak lepší. Je mi příjemnější osvobodit se od blbostí, které používám v práci. Doma mě u počítače zkrátka sedět neuvidíte. A myslím, že to je celý problém. Prostě na to nemám čas, sílu a ani náladu.

Myslím, že to chce něco k poslechu (geniální album a kapela... nebýt pánů z DP, v práci by mi asi hráblo).

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 11x

Zapomenuti... a po letech nalezeni

28. duben 2017 | 19.14 | rubrika: Oblíbená hudba

"Poklad" nalezený po dvanácti letech. Připadám si trochu jako pan Bretodeau, který objevil plechovou krabičku v telefonní budce.

žádné komentáře | přidat komentář

Mohlo by být i hůř...

28. duben 2017 | 18.49 | rubrika: Strasti domova
Autor blogu vyžaduje pro čtení tohoto článku heslo.
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 6x

Ještě komunikuji

18. březen 2017 | 10.13 | rubrika: Podivínova hlášení

Vážení čtenáři,

rozhodně vás nepotěším. Nic nového či převratného se v mém životě neudálo. Vše je stále při starém. Stále ten samý režim. Tak nějak se snažím přežít. Mám pocit, že konečně, po téměř dvou letech, jsem objevila zajímavou životní folozofii, kterou je třeba se řidit. Mám silné nutkání si obrázek vytisknout a dát si ho v práci po monitor. Sice nevím, co by mi na to řekla šéfová, ale upřímně: mám to u prdele...