První barevný pokus

Konečně jsem se dokopala k použití dvou pestrobarevných souprav barev na textil, které jsem si pořídila před několika lety. Tedy, ne, že bych barvy nikdy nepoužila; použila jsen jen některé. Kupříkladu tmavě modrou, když jsem tvořila norské triko, které mám dnes už jen na památku.

Ale oranžová měla premiéru! A světlemodrá jakbysmet.

Doteď jsem používala pouze bílou, červenou a černou barvu na jednodušší motivy s logy kapel. I se třemi barvami se dá kouzlit, má-li člověk trpělivost a smysl pro detail. Ale proč nevyzkoušet něco trochu jiného? Posunula jsem tedy hranici o něco výš. Vzpomněla jsem si, že mé jediné triko s logem kapely Led Zeppelin je již dva roky nepoužitelné. Chyba!
Otevřela jsem si Gůgl a hledala něco, co "by se dalo zvládnout". Nechtěla jsem se pouštět do větších akcí (rozuměj Jimmy Page s kytarou), protože mi bylo předem jasné, že by to dopadlo katastrofálně. A proto jsem se rozhodla spíše pro jednodušší námět se zepelínem z desky Celebration Day.

Nutno podotknout, že nijak valně to nedopadlo. Byl to první pokus, první větší akce a zkouška trpělivosti. Logo má pět vrstev (žlutá je holt trochu průsvitnější), zepelín jsem musela snad desetkrát dolaďovat černou a světlemodrou barvou. Nejhorší bylo obtahování loga a zapadajícího slunce černou barvou (na logu je poznat, že se mi trochu klepala ruka).

Ale můžu být ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Když už nic, mám alespoň takové triko, které nikdo jiný nemá. Záměrně proto jsem název alba vynechala.

A takto vypadal postup. Zabralo mi to tři dny, protože jsem musela dlouho čekat na to, až doschnou jednotlivé vrstvy. Jak už bylo řečeno, některé části jich mají až pět. Je to trochu náročnější na čas, pravda, ale toho já mám v současné době habaděj. Čistě bavlněné, obyčejné černé triko mě vyšlo v Tescu asi na 130 korun, a když se dívám na ta potištěná v metalšopech, z cen se mi protáčejí panenky. 

Konečně fertig: