Desáté (a mé vůbec první) Prague Gothic Treffen

Vážení a milí,

konečně jsem se také dokopala k sesmolení článku, který jsem měla v plánu napsat již v pondělí. Že jsem kůže líná, není žádná novinka, ovšem svou chybu napravuji nyní.

O víkendu jsem se zúčastnila desátého ročníku Prague Gothic Treffen, rozuměj největšího setkaní příznivců goth subkultury v Česku. Letos se PGT konalo celé tři dny, které započaly plavbou na lodi, které jsem se jako jediné nezůčastnila. Pokračovalo to sobotní party v klubech a končilo nedělním koncertem kapel Totenwald a Horror Vacui na Strahově.

Na PGT jste mě mohli potkat v sobotu, převážně na Guitar stage a na nedělním koncertě. Cesta byla poněkud veselá. Odvoz do Prahy jsem měla, protože otec jel na noční. Abych to upřesnila, veselo začalo být teprve v metru na nástupišti, kde na mě civěl snad opravdu každý a nějaká, asi třicetiletá a zřejmě nevychovaná paní na mě z protějšího vlaku ukazovala takovým způsobem, že se na mě otočili cestující z celého vagonu. Paní jsem věnovala zamávání a sladký úsměv. Civět nepřestala a ani mi nezamávala zpátky, mrcha jedna.

Zprvu jsem měla trošku obavy, neboť to bylo mé první PGT (od té doby si kladu otázku, jak jsem mohla vynechat předešlé ročníky) a v klubu Fatal (Guitar stage), kam jsem dorazila přibližně po půl deváté, jsem nikoho neznala. Mé obavy však ze mě brzy spadly, neboť jsem se seznámila s několika lidmi a poté, co o chvíli později dorazila Cukřenka se svým přítelem, to začalo mít grády.

Vím, že telefonem se toho příliš vyfotit nedá, ale alespoň malá ukázka pro představu, jak to vypadalo v klubu na Guitar stage (ta výzdoba byla naprosto epesní!):

Protože jsme se viděli vůbec poprvé, jsme chvíli poseděli a poté jsme se šli podívat na Electro stage v klubu Storm. Ačkoliv mě elektro příliš nebere - tedy až na výjimky, musím uznat, že ve Stormu to mělo také úroveň... nebýt akorát toho prohlížení tašek u vstupu do klubu.

Poté, co mě Cukřenka asi v půl jedné opustila (ach jo, to vstávání do práce...), jsem chvilku zůstala ve Stormu a následně se vrátila na Guitar stage, kde jsem potkala Meduzu a zůstala prakticky až do konce. Ejhle, zrada. Nepočítala jsem s tím, že krátce po třetí hodině se klub vyprázdní a party skončí. Do prvního ranního spoje mi zbývaly dvě hodiny. Ještě, že nahoře ve Fatalu zůstalo otevřeno a já jsem mohla "čekat" ve společnosti několika fajn lidí.

Neděle se mi líbila o něco více, protože na živém koncertě jsem nebyla hodně, hodně dlouho, proto jsem se také tolik těšila. Opět jsem se seznámila s několika fajn lidmi a užívala si skvělou hudbu. První vystoupili něměčtí Totenwald, které jsem zažila opravdu zblízka a kteří skutečně neměli chybu! Ovšem ještě o něco více se mi líbili Italové Horror Vacui, jejichž hudbu jsem si oblíbila již před nějakou dobou. Sice jsem se už nedostala na tak dobré místo jako u Totenwald, ale i tak jsem si koncert užila naplno.

Po koncertě jsem ještě chvíli poseděla s Cukřenkou a jejími přáteli. Ještě jednou bych jí moc chtěla poděkovat za odvoz na nádraží, díky ní jsem se dostala domů předposledním spojem a nemusela se toulat sama po Strahově a Dejvicích.

Prague Gothic Treffen vol. 10  byl pro mě jeden z nejlepších zážitků a jsem si naprosto jista tím, že se zúčastním i dalšího ročníku. Cítila jsem se báječně, užívala si parádní hudbu a seznámila jsem se se spoustou přátelských, milých a příjemných lidí. Co víc si přát?

Zde a zde jsou k nalezení fotografie z celého letošního PGT. Na Sanctuary se snad brzy objeví plnohodnotný report, protože ten můj za moc nestoji.

Tak co, těšíte se na další ročník tak jako já?

Č.