... aneb "Kdo hledá, najde."
Vím a moc dobře si uvědomuji, že to, co se právě chystám psát, již bylo mnohokrát řečeno. Odívání je záležitost každého z nás a styly a způsoby oblékání jsou různé. Každý z nás má jiný vkus a oblečení si kupuje v jiných obchodech.
Můj styl oblékání se, pravda, trochu od mainstreamu odlišuje, ale to není důvod ho hned nazývat výjimečným. Pochopitelně jsem se již setkala s mnoha nechápavými pohledy, ba i nadávkami a urážkami. Rychle jsem se naučila je ignorovat, neboť lidé jsou svou nechápavostí a netolerancí proslulí, tudíž nemá cenu si dělat těžkou hlavu z jejich hlouposti.
99% mého šatníku tvoří oblečení černé barvy. Ne, skutečně nemám potřebu si tím dokazovat, že patřím pod nějakou hudební subkulturu (věřte nebo ne, sama sebe nikam neřadím). I když lidé se myslí ledacos - kolikrát jsem již slyšela na ulici pokřiky typu "Satan!", "Emo!", "Blade!", "Death metal!" adresované přímo mně. Nutno podotknout, že všechny tyto "tituly" jsou v mém případě od pravdy poněkud vzdálené. Inu, proč tedy nosím převážně černé oblečení? Protože se mi prostě a jednoduše černá barva líbí. Uklidňuje mě. Cítím se v ní příjemně. Je vcelku "nenápadná". Nepálí mě z ní oči jako z jiných křiklavých barev, které jsou momentálně v módě. Víte, opravdu budu raději "Černá mamba" než abych vypadala jako zvýrazňovač. To je pochopitelně věc každého, ale u mě tato "móda" skutečně neboduje. A také možná volím černou proto, že držím smutek za celý tento zkažený svět. A ano, také se inspiruji módou některých hudebních subkultur (z. B. gothic a metal), jejichž hudbu zbožňuji.
Nyní jsem krapet odbočila od tématu. Tedy, proč právě second-hand? Díky velkému výběru, originalitě, příznivým cenám a "hledání pokladů" (zmínila jsem se již o mé zálibě v "hledání pokladů"? Pokud ne, brzy vysvětlím...). Mnoho, mnoho kousků z mého šatníku pochází právě ze second-handu. Objevila jsem zde spousty krásných a originálních věcí, kterým by nemohlo konkurovat ani předražené značkové oblečení z různých metal/goth/punk shopů. Nevěříte? Pokusím se vás tedy přesvědčit.
Mám ve zvyku kupovat si zboží z výprodeje, u kterého se cena pohybuje okolo 20 - 35 korun českých. Takové oblečení, pokud je třeba, "vylepšuji" (rozuměj likviduji :) ) dle svého vkusu. Špendlíky, hroty, pyramidy, průchodky, v jiném případě šněrování, krajka, stuha. Samostatnou kapitolou jsou barvy na textil (viz. úvodní foto). Fantazii se meze nekladou.
Koženkový, úplně nový (!) kabát z výprodeje za 20 Kč, krapet vylepšený...
Ne vše se ale musí za každou cenu likvidovat... (tílko za 30 Kč)...
Jak už tehdy naznačila Chloë, i v second handu je možné narazit na nějakou tu "zlou" značku (všimla jsem si pěkné sukně Queen of Darkness, bohužel mi byla ale malá). A i když nějaký kousek není zrovna značkový, neznamená, že není značkovému podobný.
Sukně z nejmenovaného internetového obchodu za nemalý peníz a má sukně za 40 Kč...
Second hand tedy dle mého názoru nabízí mnohdy svostné kousky. Když člověk hledá, vždy něco najde. Když se mu však nic najít nepodaří, nesmí to hned vzdávat, protože s novým zbožím může přijít mnoho zajímavých věcí, mezi kterými se dá vybrat.
Už víte, proč mám "sekáče" tak ráda? ,)