Opět trochu kreativně

Nesnesitelné vedro mi nedovoluje nic dělat; učit se je zhola nemožné, fyzická činnost (pokud si tedy nechci uhnat infarkt) rovněž. Vysedávat u počítače si však ještě dovolit mohu. A abych neztrácela čas, rozhodla jsem se napsat slibovaný článek o mých výtvorech.

Po dlouhé době jsem si opět připravila šicí stroj a ušila pár věcí, které jsem měla v plánu. Zužitkovala jsem zbytky krajek a síťovin, které mi bylo líto vyhodit. Jak víte, vždy je mi líto vyhodit věci, které se dají ještě na něco využít, i když druzí mají mnohdy opačný názor (matka by roztrhlé silonky vyhodila, já bych si z nich udělala "tričko"; a s dalšími zdánlivě zničenými a nepotřebnými věcmi je to úplně stejné). Inu, stačí tedy jen trocha fantazie a šikovnosti a člověk se hned může pustit do práce.

Jako první jsem ze zbytků síťované látky, kterou jsem před léty zakoupila v Praze s obrovskou slevou, ušila triko. Jelikož ve skutečnosti dobře šít neumím a šicí stroj se mi dostal do rukou jen náhodou, střih není nijak dokonalý (tak dobře, trochu jsem improvizovala). S výsledkem jsem i přesto celkem spokojena. Triko se dá krásně kombinovat a vypadá dobře i přes bílé triko s potiskem.

Dalším "zbytkovým" výtvorem jsou dva páry krajkových rukavic. Nevím, zda-li se někdy naskytne příležitost je nosit. Jedny rukavice ze sametu jsem si ušila již dávno, doplnila je šněrováním a krajkou. Ještě jsem si je ani jednou nevzala. Třeba se polepším.

Starší (nenošené) rukavice

Nejužitečnější věc, kterou jsem ušila a ze které mám také největší radost, je obal na knihu. Vazba knihy se snadno zničí a přebal pomačká, tudíž jsem přišla s tímto řešením, které je po estetické stránce dokonalejší než igelit nebo noviny. Obal z pevné látky jsem následně pomalovala bílou barvou na textil.

Věci, které se do tohoto článku nehodí, ale patří rovněž k mé tvorbě, jsou přívěsek a brož - vyrobené opět z nepotřebných věcí. 

Na pavouka jsem náhodou narazila u Vietnamců. Stál asi deset korun a měl odporně zelenou barvu, která ve tmě i svítila. Původně jsem měla v úmyslu s ním někoho vyděsit ( :D ) a když se to nepodařilo (ani se nedivím), rozhodla jsem se vytvořit z něho přívěsek. Tato podoba vznikla pomocí laků na nehty a spínacího špendlíku, který jsem kleštěmi upravila a odštípla tak, abych mohla pavouka zavěsit na šńůrku.

Brož není příliš povedená. Opět jsem zužitkovala zbytky tylu odpáraného ze staré sukně, která mi byla malá, a kamej, kterou jsem nenosila.