Tak. A co bude dál?
29. září 2018 v 17.18 | rubrika: Kecy v kleci
Vážení a milí návštěvníci tohoto blogu (ať už jste sem zabloudili náhodou či nikoliv), rozhodla jsem se, že to tu dám trochu dohromady. Asi bych měla říct, že je mi líto blog mazat, zvláště pak vybrané články, které by určitě ještě mohly někoho oslovit (ať už se jedná o inspiraci v DIY nebo rozšíření obzorů ohledně v našich končinách méně známých něměckých osobností). Jen s naprostou jistotou vím, že v jeho psaní již nebudu pokračovat. Myslím, že by bylo fér tu po sobě nechat alespoň právě ty články, které mají nějaký smysl. Na mé stěžování, nasírání se a tlachání o debilní práci beztak není nikdo zvědavý. Tím jsem si naprosto jistá. A ani se tomu nedivím. Když jsem to po sobě četla, samotné mi ze sebe bylo na nic. Když jsem si tak náhodně pročítala staré články, musím říct, že jsem se příjemně pobavila. Je tolik věcí (nad kterými bych dnes jen pokrčila rameny), které mě tenkrát dokázaly naštvat k nepříčetnosti a téměř způsobit prasknutí cévky... je tolik věcí, kvůli kterým jsem se trápila, ačkoliv vím, že se s nimi nedá nic dělat. Nevím. Asi jsem dospěla. Asi se ze mě stal flegmatik a člověk, který nic neřeší, člověk, který řeší jen sebe a své problémy, které asi nikdy nepovažuje za dost vážné na to, aby mu kvůli nim za každou cenu musela prasknout cévka. Jakkoliv to zní absurdně nebo sobecky, musím upřímně říct, že nikdy jsem se necítila svobodněji než teď a tady s tímto přístupem k životu. A možná proto, možná právě proto už není dál o čem psát. Vidíte? Pročistila jsem to tu. Uvolnila jsem místo na intermetu. Depresivní, sžíravé, naštvané, žárlivé a NAPROSTO NICNEŘĺKAJĺCĺ články jsou pryč. Nechala jsem jen ty, které mohou ještě něčím posloužit.
Co ještě tak mohu na závěř říct? Nic podstatného. Jen pár slov. Užívejte si života, neřešte a neprožívejte hlouposti (třeba právě tu politiku), prožívejte a užívejte si krásné věci (já si třeba teď užiju tu písničku dole) a nestěžujte s na věci, ve kteých o nic nejde (třeba právě na ten zpožděný vlak). Je dost možné, ze se pak budete cítit o něco líp. A hlavně se nezapomeňte smát! Je ale možné, že se ještě někdy časem ozvu. Ale co já, sakra... mě by hlavně zajímalo, jak se máte vy. Tak koukejte něco napsat.
Mějte s krásně. Naposledy (alespoň na nějakou chvíli) s pozdravem Čartkovova |
přečteno: 19x | komentáře (1)
|