|
 ... aneb "Kdo hledá, najde."
Vím a moc dobře si uvědomuji, že to, co se právě chystám psát, již bylo mnohokrát řečeno. Odívání je záležitost každého z nás a styly a způsoby oblékání jsou různé. Každý z nás má jiný vkus a oblečení si kupuje v jiných obchodech. Můj styl oblékání se, pravda, trochu od mainstreamu odlišuje, ale to není důvod ho hned nazývat výjimečným. Pochopitelně jsem se již setkala s mnoha nechápavými pohledy, ba i nadávkami a urážkami. Rychle jsem se naučila je ignorovat, neboť lidé jsou svou nechápavostí a netolerancí proslulí, tudíž nemá cenu si dělat těžkou hlavu z jejich hlouposti. |
|
 Pokud patříte mezi ty jedince, kteří oceňují originalitu a věnují se různým ručním pracem, možná vás tímto článkem potěším. Nepřicházím však s ničím převratným. Spousta lidí již přišla s různými nápady, jak si sám vylepšit (či vyrobit) nějaký kus oblečení, který bude originální a neokoukaný. Já jsem si před nedávnem uháčkovala síťované triko (nebo svetřík... říkejte tomu, jak sami uznáte za vhodné). Základy háčkování jsem se naučila před několika lety a sice pomocí internetu. Nějakou dobu mi trvalo se do toho dostat. Mnohokrát jsem se vztekala a mnohokrát jsem měla chuť s tím praštit, ale... ono se říká, že když se chce, tak to jde a i já musím potvrdit, že je tomu skutečně tak. První věc, kterou jsem uháčkovala, byl černo-červený pytlík na karty. Později jsem začala trochu experimentovat a uháčkovala síťované rukávy. Řekla jsem si, že když jdou uháčkovat rukávy, musí jít uháčkovat i celé triko. |
|
 Jelikož nejsem vzdělaná v chemii a tyto procesy neumím lépe vysvětlit, tak doufám, že mi čtenář alespoň trochu porozuměl. Na výrobě takových šperků není nic složitého, jak se Čartkovova přesvědčila. Původně si myslela, že výroba je složitá a zdlouhavá. Ve skutečnosti se však jen v přiložené plastové odměrce smíchají dvě složky, které je nutné důkladně promíchat (ano, opravdu důkladně; neboť Čartkovova při prvním pokusu hmotu důkladně nepromíchala a tudíž pokazila tři z pěti přívěsků). |