Konečně jsem se dokopala k použití dvou pestrobarevných souprav barev na textil, které jsem si pořídila před několika lety. Tedy, ne, že bych barvy nikdy nepoužila; použila jsen jen některé. Kupříkladu tmavě modrou, když jsem tvořila norské triko, které mám dnes už jen na památku.

Ale oranžová měla premiéru! A světlemodrá jakbysmet.

Doteď jsem používala pouze bílou, červenou a černou barvu na jednodušší motivy s logy kapel. I se třemi barvami se dá kouzlit, má-li člověk trpělivost a smysl pro detail. Ale proč nevyzkoušet něco trochu jiného? Posunula jsem tedy hranici o něco výš. Vzpomněla jsem si, že mé jediné triko s logem kapely Led Zeppelin je již dva roky nepoužitelné. Chyba!
Otevřela jsem si Gůgl a hledala něco, co "by se dalo zvládnout". Nechtěla jsem se pouštět do větších akcí (rozuměj Jimmy Page s kytarou), protože mi bylo předem jasné, že by to dopadlo katastrofálně. A proto jsem se rozhodla spíše pro jednodušší námět se zepelínem z desky Celebration Day.

Mezi mé oblíbené blogery patří následující:

Polgara

Nebožka

Předem bych ráda upozornila možné rýpaly, že tento článek není psán s úmyslem útočit na jedince, kteří se řídí módními trendy a kteří nemohou vystát pouhé pomyšlení na to, že by se měli obléct do něčeho, co již vyšlo z "módy". Ať se každý obléká, jak sám uzná za vhodné. Nemám potřebu urážet někoho podle způsobu oblékání, i když se mi nemusí dvakrát zamlouvat. Často vídám osoby, které jsou si podobné jako vejce vejci, které nemají špetku fantazie a přesto o sobě tvrdí, jak jsou originální. Bohužel, právě takoví jedinci mají často tendence urážet osoby, které se něčím odlišují. Abych byla upřímná, je mi to už jedno. Kdybych měla řešit každou hloupou poznámku, kterou kdejaký primitiv na ulici utrousí, asi bych neměla na nic jiného čas.

Proč jsem se tedy rozhodla napsat tento článek? Chtěla bych říci konfekci NE. Nahlas. A nejen to. Především bych ráda pokukázala na "kvalitu" některých konfekčních výrobků.