Vážení a milí,

jak jsem již zmínila v předminulém článku, rozhodla jsem se stát jednou z návštěvnic Lipského knižnho veletrhu, který se konal od čtvrtka 12. do neděle 15. března (čili do dnešního dne). Knižní veletrh jakožto vystudovaný knihkupec jsem si pochopitelně nemohla nechat ujít, zvláště pak v tom případě, že ho mám přímo u nosu.

Vzhledem k tomu, že veletrh probíhal v již zmíněných dnech od 10 do 18 hodin, vyrazila jsem včera (sobota) z domu před půl jedenáctou, abych si, jak jsem si naivně myslela, nemusela prorážet cestu lokty. Měla jsem štěstí na dopravní spojení, neboť S-Bahnem jsem jela přímo od nás na konečnou stanici Leipzig-Messe necelých dvacet minut. Již ve vlaku po cestě na veletrh mi došlo, že v tu samou chvíli jako já se rozhodla navštívit knižní veletrh polovina obyvatel Lipska.

Po příjezdu do stanice Leipzig-Messe se z vlaku vyvalily davy, které mě značně vyděsily, nicméně jsem se rozhodla od svého záměru navštívit Lipský knižní veletrh neupustit.

Doris Dörrie, narozena v roce 1955 v Hannoveru, je německá scénáristka, filmová producentka, režisérka a spisovatelka, autorka oblíbených románů. Hovoří se o ní jako o všestranné umělkyni.

Pokud jste o D. Dörrie nikdy předtím neslyšeli (nejspíše ne, protože když jsem si zadala její jméno do českého vyhledávače, nepořídila jsem, a na její jedinou knihu, kterou naše krajská knihovna k dispozici má, sedá v externím skladu prach), pokusím se vám ji nyní trochu přiblížit.
Mě k D. Dörrie přivedla má učebnice Aspekte B1+ z prvního kurzu, který jsem zde v Lipsku absolvovala. Učebnice se na konci každé kapitoly snaží studentovi přiblížit osobnosti, tvůrce, firmy či produkty typické pro německy mluvící země. Poté mi už jen stačilo zapátrat v knihovně, kde jsem si vypůjčila její ne příliš obsáhlou knihu "Das blaue Kleid" ("Modré šaty"). Ačkoliv jsem byla zpočátku mírně skeptická (však znáte můj postoj k moderním literárním počinům), musím říci, že jsem byla velmi mile překvapena a uznala jsem, že Dörrie si své ocenění (Deutscher Bücherpreis) za tuto knihu zasloužila právem.

Milí drazí čtenáři,

dnes jsem se rozhodla založit novou rubriku (Ne)známé Německo, ve které bych vám ráda přiblížila nejen kulturní počiny a události týkající se Německa, kde v současné době pobývám, ale i méně známá města, která mám v blízké době v plánu navštívit, a lingvistické zajímavosti, neboť spojitost mezi českým a německým jazykem je bližší, než by si člověk mohl myslet. Abych jen netlachala o svých zkušenostech s pobytem, které beztak nikoho nezajímají, tu a tam své záznamy oživím něčím z německé oblasti, o čem se v mé vlasti téměř nemluví.

Vzhledem k tomu, že se mé znalosti jazyka německého značně zlepšují, mohu si dovolit navštěvovat zdejší knihovnu a pátrat po nových, doposud neobjevených literárních počinech, což se mi vcelku daří.

Časem rozhodně přibudou i informace a názory o zajímavých a kvalitních německých  filmech, neboť české publikum zná, co se německé kinematografie týče, pouze a jen filmová zpracování románů R. Pilcherové a ne příliš povedené kriminální seriály, které bych bez ostychu přirovnala k plevelu.

Rovněž vás čas od času informuji i o hudebních skupinách a interpretech, kteří stojí za pozornost.

Těšit se můžete i na reportáže z kulturních akcí, kterých se čas od času také zůčastním. V nejbližší době to bude Leipziger Buchmesse.

Sama doufám, že nová rubrika mé zápisky z cest krapet oživí a její obsah bude někoho zajímat. Uvidíme, co přinese čas.

Č.